ŠPINAVÉ SPODNÍ PRÁDLO – 40 LET V PODZEMÍ 1987–2027
Čtyřicet let na vlastní cestě
Na jaře roku 2027 uplyne čtyřicet let od chvíle, kdy v Olomouci vznikla kapela Špinavé spodní prádlo. Čtyřicet let je pořádný kus života. Za tu dobu se vystřídali muzikanti, měnily se sestavy, přicházely nové nástroje, nápady i období, kdy nebylo jednoduché kapelu udržet při životě.
Jedno ale zůstalo: chuť hrát vlastní muziku a nenechat si určovat, jak má znít.
Nikdy jsme nechtěli být kapelou, která se za každou cenu přizpůsobuje očekávání druhých. Byli jsme spíš vyháněči publika. Byla to výborna kakofonie podpořená psychedelií, lehkými drogami a alkoholem. Byla to krásná doba.
Vždycky nás zajímala svoboda, experimentování a možnost dělat věci po svém. Právě proto je nám blízký underground a lidé, kteří ho vytvářeli a udržovali při životě.
Jak to všechno začalo
Špinavé spodní prádlo založil na jaře roku 1987 v Olomouci Jarda Chromek.
První sestavu tvořili:
• Jarda Chromek – zpěv a texty
• Mirek Filek – kytara
• Bohouš Lébl – kytara
Náš první koncert se odehrál 14. listopadu 1987 ve Valašském Meziříčí, a to na svatbě Petra Dužíka. Společně s námi tam vystoupily také kapely PHMS a Haly Bely.
V této původní sestavě jsme odehráli přibližně dva nebo tři koncerty. Pak se začala sestava postupně proměňovat.
Bunkr, Ponorka a další roky
Kolem roku 1990 spolu Jarda Chromek a baskytarista Franta Utíkal hrávali v Bunkru a Ponorce.
Přibližně v letech 1992 až 1994 se ke kapele připojili Šakal na bicí a Milan Sázel na housle.
Následující roky byly různorodé. Někdy se hrálo více, jindy méně. Kapela procházela změnami, ale snaha pokračovat a tvořit vlastní hudbu nezmizela.
Nechceme dnes z těchto let dělat legendu, která se nikdy nestala. Byla to prostě naše cesta – se všemi radostmi, komplikacemi a hledáním.
Rány na buben – první CD (2015)
Na první album jsme si počkali dlouho. Až v roce 2015 vyšlo CD Rány na buben.
V této době hráli:
• Jarda Chromek – kytara, klávesy
• Jura Žák (Čunín) – housle
• Franta Utíkal – baskytara
• Šakal – bicí
• Vojta Novotný (Ojsa) – zpěv, didgeridoo
Příchod Vojty Novotného znamenal pro kapelu výrazný hudební zlom. Otevřely se nové možnosti a náš zvuk se začal ubírat jiným směrem.
První deska pro nás nebyla jen záznamem několika skladeb. Byla důkazem, že kapela po všech těch letech stále žije a má co říct.
Paralýza (2017)
Po vydání prvního CD postupně odešli Šakal, Franta Utíkal a Vojta Novotný.
Do kapely přišli:
• Mirek Matušů (Sojka) – bicí, zpěv
• Radek Tala – baskytara
• Rosta Vlach (Řetěz) – druhá baskytara
Jura a Jarda zůstávají.
V roce 2017 jsme vydali druhé album Paralýza.
Bylo to další období změn a hledání. Noví muzikanti přinesli jiné zkušenosti a nápady.
Nechtěli jsme opakovat první desku, ale pokračovat dál.
Eden (2020)
Před natáčením třetího alba odešli oba baskytaristé. Na jejich místo přišli Kavka na baskytaru a Milda Loun (Čočka) na kytaru.
V roce 2020 vyšlo třetí album Eden.
Zůstávají:
• Jura – housle, theremin
• Jarda – kytara, klávesy a hluky
• Sojka – bicí
• Kavka – basa
Hudba se opět proměnila. Každá sestava měla svůj charakter a každá zanechala v historii kapely vlastní stopu.
Umbra Mortis (2026)
V roce 2026 jsme vydali čtvrté album Umbra Mortis.
Původní sestava:
• Jura – housle, theremin
• Jarda – kytara, klávesy a hluky
• Sojka – bicí
• Čočka – kytara
• Pavel – basa
Po odchodu Kavky převzal baskytaru Pavlík alias Pavluša, bratr Mildy Louna.
Ani po čtyřech deskách nemáme potřebu zastavit se a jen vzpomínat na minulost. Stále hledáme nové hudební možnosti a chceme se posouvat dál, aniž bychom ztratili vztah k undergroundu a alternativní muzice.
Čtyřicet let – a co dál?
Na jaře roku 2027 plánujeme výroční koncert v Bounty Rock Cafe v Olomouci. Rádi bychom se při něm setkali s lidmi, kteří nás během těch dlouhých let provázeli.
Velké poděkování patří Dušanu Neumannovi za podporu undergroundu a za prostor, který dává muzice jdoucí vlastní cestou.
Děkujeme také všem muzikantům, kteří kdy Špinavým spodním prádlem prošli. Každý z nich přinesl něco svého a pomohl utvářet zvuk i příběh kapely.
Děkujeme pořadatelům, klubům, kamarádům a všem, kteří na naše koncerty chodili a stále chodí.
A především chceme vyjádřit úctu lidem, kteří český underground vytvářeli. Jejich svobodný přístup k hudbě a životu pro nás zůstává důležitý.
Čtyřicet let jsme tady, pořád hrajeme po svém a ještě rozhodně nekončíme.
Jiří Žák (Čunín)